Specifickou skupinou může být hokejový tým stejně jako skupinka seniorů. Mluvíme o skupině, která vykazuje nějaké shodné znaky a je tedy potřeba lekci upravit jejich specifickým potřebám.
V článku se podíváme na to, co je třeba vzít v potaz, než takovou lekci klientům představíme.
Tvorba lekce pro specifickou skupinu je vždy tak náročná, jak je nám skupina vzdálená. Pokud pracuji jako pečovatelka v domově pro seniory, mám z první linie informace o tom, jaké potíže tuto skupinu trápí, co potřebují a čeho jsou schopni. Pokud svého syna denně vozím na tréninky hokeje, mám vysledované, jaké pohyby hokejista denně provádí, jak vypadá jeho trénink a jakým zraněním je nejčastěji vystaven. V takových chvílích pro mne bude snazší sestavit lekci jógy nebo kompenzačního cvičení. Ve chvíli, kdy je mi skupina vzdálená, budu ji muset nejdříve podrobně nastudovat. Mám na to kapacitu? Kolik času jsem ochoten/ochotna investovat?
Pokud je mi skupina vzdálená, může mne její studium stát tolik času, že se stane vedení lekcí ekonomicky nevýhodným. Zde je proto na místě i otázka na klienta: „Příprava takto specifické lekce mi zabere více času, než u obecné lekce. Moje hodinová sazba proto bude ….Je to pro vás v pořádku?“
Nenechte se vtáhnout do práce pro specifickou skupinu, ke které nemáte vztah, nemáte čas ji studovat a nebudete z ní mít ani finanční prospěch. Určitě je pro toto téma na světě vhodnější lektor, ego je někdy nebezpečný rádce.
Senioři, děti, fotbalisti, cyklisti. To samo o sobě nestačí. Senior je člověk, který může být velmi aktivní a od lekce očekává zejména udržení stávajícího stavu, zábavu, sociální kontakt s ostatními seniory. A také to může být člověk, který se sám nezvedne ze země. Nebo dokonce ani z postele. Je tedy na místě určit pro jaké seniory bude lekce určena. Stejně tak fotbalista – je to člověk, co si dvakrát týdně jde začutat s klukama od vedle? Nebo profík z dvojfázového tréninku? Lekce bude pro každou skupinu jiná. A je potřeba si vyjasnit, kdo je mojí cílovou skupinou.
Ne vždy je klientem ten, kdo cvičí. U klubů je klientem trenér, který má nějaké představy o tom, jak jeho mužstvu vaše lekce pomohou v cestě za titulem. U dětí mohou být klientem maminky, které mají představy o tom, co bude vaše lekce kompenzovat jejich dětem, které denně tráví mnoho hodin v lavici. Klientem tak může být cvičící, trenér, klubový fyzioterapeut, rodič. Je dobré určit si, s kým budete konzultovat záměr lekce, tedy bod 4.
Lekce pro profesionální cyklisty. Dobrá. Jaký má lekce účel? Má zlepšit výkon cyklisty? Tedy budeme posilovat hamstringy, iliopsoas, práci hlezenního kloubu a kardiovaskulární systém? Budeme pracovat s dechovou kapacitou? Zařadíme silové pozice prkna, aby nám kluk na kole dlouho vydržel? Nebo má kompenzovat přetížení cyklisty? A budeme protahovat iliopsoas, hamstringy a svaly bérce. Budeme s dechem pracovat formou uvolňujících dechových cvičení a možná zařadíme nějakou restorativní jógu, abychom omezili stres? Nebo budeme pracovat naopak na zvýšení dechového potenciálu a zvyšovat kapacitu plic?
Každá lekce bude mít jiný cíl. U sportovců typicky rozlišujeme lekce:
U dechu pak rozlišujeme, zda dech směřuje k:
Z dlouhodobého hlediska není třeba připomínat, že kompenzační lekce má mít vždy pevné místo při práci se sportovci. Možná ale vaše cílová skupina kompenzuje pod dohledem fyzioterapeuta a cílem vaší lekce je skutečně podpora výkonu, nikoliv regenerace, relaxace nebo náprava. To je třeba vyjasnit s klientem předem.
Není možné do jedné lekce naházet všechno hlava nehlava. Cíl, záměr lekce, musí být jasný. A to všem – klientovi, cvičícím i vám samotným.
Trenéři nižších soutěží často netuší, co mají chtít. V Blesku psali, že Jágr chodí na jógu, tak vás osloví, že by chtěli jógu taky. A vy pak připravíte dynamickou power jógovou lekci, aby se kluci nenudili a taky trochu viděli, že jóga není pro čajíčky. Jenže Jágrova praxe vypadá jinak: Pránájáma a jedna dlouhá restorativní pozice pro redukci stresu*. Lekce mu tak zapadá do pečlivě zvoleného tréninkového plánu, kde je v části regenerační. Což vaše power jóga prostě není.
Je proto důležité být trenérům k dispozici, nabídnout jim možnosti a důsledně vymezit cíl vaší lekce. Neměňte cíle příliš často, jak u všeho jiného – změna přijde s časem.
Ideální je setkání s klubovým fyzioterapeutem nebo aspoň trenérem. Pokud jde o seniory, pomohou pečovatelky. Pokud jde o děti, učitelé či rodiče. Zajímá vás v kontextu bodu 4:
A samozřejmě samostudium. Pokud jde o sportovce, je zde velmi užitečný YouTube – sledujte videa vaší cílové skupiny. Jaká zranění se opakují. Jaké držení těla vaši sportovci mají? Jaké pohyby se opakují? Jaké zatížení z toho můžete vyčíst?

Aniž bychom o cyklistice cokoliv věděli, můžeme z fotografie předpokládat, že tato cílová skupina trpí na:
Pokud tedy volím jako cíl lekce kompenzaci (vizte bod 4), postavím lekci na pozicích, které budou kompenzovat přetížení, která jsem odhalil/a vlastním výzkumem. Tedy protáhnu iliopsoas, předloktí, hamstringy. Budu pracovat na technikách snižujících celkové napětí. Otevřu hrudník.
Pokud je cílem lekce zvýšení výkonu, pak se primárně zaměřím na podporu práce dolních končetin – zařadím posilovací cviky na stehenní svaly i iliopsoas. Zařadím prkno a další silové cviky, které cyklistovi umožní dlouhodobou oporu. Zaměřím se na posílení středu těla.
Jak vidno, lekce budou rozdílné. I když jde v obou případech o lekci pro cyklisty.

Naproti tomu školák v lavici trpí na:
U školáka bude cílem kompenzace, jelikož zvyšování sportovního výkonu zde není téma. Budeme tedy otevírat hrudník, posilovat zádové svaly, uvolňovat zápěstí, protahovat iliopsoas a dolní končetiny. A samozřejmě studentíka taky zatížíme přiměřenou silovou a kardiovaskulární aktivitou. Jak vidno, opět jde o jinou lekci, byť silueta cyklisty a školáka může být v mnohém podobná (což je hlavní důvod proč lidem v kancelářských profesích nedoporučuji jako kompenzaci právě jízdu na kole).
Až ve chvíli, kdy znám svoji cílovou skupinu, znám její specifika a mám dohodnutý záměr lekce, mohu lekci samotnou připravit.
Zvolím takové cviky/ásany, které budou směřovat k mému cíli.
Zvyšování sportovního výkonu:
Na závěr přiměřeně protáhnu posilované svaly, ale není cílem jejich korekce.
PODPORUJI TO, ČÍM ZVÝŠÍM VÝKON
Kompenzace:
PRACUJI NA TOM, CO JIM CHYBÍ
Příprava lekce pro specifickou skupinu tak opravdu není ničím snadným. Vyžaduje hodně času, znalostí a schopnosti vhledu na souvislosti. Zároveň je práce se specifickou skupinou skvělá v tom, že dává rychlou zpětnou vazbu. Na míru ušitý trénink se projevuje rychle. Nás jako trenéry navíc posouvá mnohem dál, než běžné lekce pro „kohokoliv“.
*Vůbec netuším, jestli Jágr někdy cvičil jógu. Je to jediný hokejista, kterého znám, tak snad promine, že jsem jeho jméno zneužila.
Autorka článku: Veronika Kozlová