Koncept tří těl: jak vnímat tělo, mysl a energii v jógové praxi

Často nemáme v józe jinou možnost než místo hledání kde v těle to či ono existuje, hledat, jak to existuje.

Každý člověk je od nejmenší buňky jedinečný organismus, složený z hmotných i nehmotných složek. Na některé z nich si můžeme sáhnout, jiné hmatatelné nejsou – přesto je můžeme cítit.
Například smutek: fyzicky ho v těle nenajdeme, přesto ho v těle jasně vnímáme. Jednotlivé složky nemůžeme ani nesmíme oddělovat, pokud se chceme dívat jógovým pohledem.

Jsme-li otevření a připraveni naslouchat, tělo k nám mluví svým jazykem a dává najevo, že je mnohem víc než jen fyzické tělo a dech. Ty můžeme každý den vnímat, jsme-li přítomni tady a teď.
Věnovat se pouze fyzickému tělu – tedy praktikovat jen ásany – je velmi omezený pohled, neslučitelný s jógovou praxí. Tělo sice potřebuje pohyb, ale pohyb není jeho esencí.

Jóga nás zve k tomu, abychom vnímali signály vycházející z těla, ale i z orgánů (například tlukot srdce) a z energetických procesů, které se v nás vytvářejí, přenášejí, potkávají a projevují.
Učíme se tedy vnímat nejen tělo, ale i obsah mysli a emoce.
Vnímání emocí – jejich průběhu a projevu – je velmi jemná a důmyslná schopnost.

V ideálním případě chceme na konci této cesty cítit a rozpoznávat své potřeby, touhy i bolesti.
Najít smysl – sebe, života, světa.

K tomu nám pomáhá jógový koncept tří těl.

Tři těla (tri šaríra)

Sthúla šaríra – hrubohmotné tělo
= Fyzické, hmatatelné a pohyblivé tělo
Tedy – fascie, kosti, klouby, svaly, svalové skupiny, mozek a řízení, končetiny, obličej, orgány, žlázy s vnitřní sekrecí

Súkšma šaríra – jemnohmotné tělo
= Mentální tělo, nehmatatelné rukou, ale vnímatelné pozorností (meditace, snění)
Tedy – čakry, mysl, pozornost, emoce

Kárana šaríra – příčinné (kauzální) tělo
= čisté bytí – jde o nositele karmy, přechází do dalších životů; práce s tímto tělem probíhá skrz předchozí dvě, formou meditace a práce s hlubokým klidem

Tato tři těla se neustále vzájemně ovlivňují. Souvisí s nimi také teorie pěti obalů (pančakóša).
Změna na jedné úrovni ovlivňuje všechny ostatní.
V jógové praxi proto neoddělujeme, ale učíme se vnímat a pozorovat vztahy mezi těly, obaly, systémy a okruhy – bez ohledu na názvosloví.

Na závěr se vracíme k úvodní větě, která nyní může znít s hlubším porozuměním:

Často nemáme v józe jinou možnost než místo hledání kde v těle to či ono existuje, hledat, jak to existuje.

Autor: Robert Šereš

TIP: Chcete józe porozumnět více? Přihlaste se do kurzu instruktora jógy.